Nemocnice Mission Care

Jako každý jiný den, kdy jsme měli období praxe což bylo co 2 týden jsem byl v nemocnici Mission Care v našem městě, doktoři a pár častějších pacientů mě zde znalo, protože jsem tu byl i jako dobrovolník, tedy mimo prax. Někteří mi místo Charlese říkali Chuck, málo kdo věděl, že praktikuji magii a jen pár upíru zde bylo vpuštěno za účelem vyléčení vážně nemocných lidí, takový upíři byli většinou kontrolování Magiky a byla jim za to darovana krev. Byl jsem na recepci a povídal si s vrátnou, jelikož byl celkem poklidný den.

Zaslechl jsem hluk z venku a viděl jak se dav pár lidí zastavuje u vstupu do nemocnice. Rozhodl jsem se dav rozehnat od vstupních dveří, přeci jen co by se stalo, kdyby přivezli někoho zraněného a nemohli se dostat dovnitř? Jak jsem rozháněl dav lidí všiml jsem si dvou bláznů, jak do sebe řežou. Rozhodl jsem se že použiji kouzlo na zmrazení času, toto kouzlo zmrazilo všechny obyčejné lidi, jen napřirozené bytosti se v něm mohli pohybovat. Když jsem zmrazil okolí ti dva se stále řezali.  " Vy blázni musíte se prát před tolika lidmi? " Bylo mi na první pohled jasný že to nejsou obyčejní lidé " Riskujete tady svoje prozrazení, nevím co jste za rasy, ale na spory tu jsou hory a né ulice a navíc u nemocnice, takže jestli nechcete problém vypadněte" Stál jsem na menších schůdcích před nemocnici celý v bílém s vyhrnutými rukávy, tito mladí, ale né zas o tolik mladší řekněme hybridi si mohli všimnout mého tetování hada na ruce. Byl jsem lehce proslulý v nadpřirozené komunitě a byla mi dána přezdívka Chronos díky mému vnímání času a manipulaci s ním.

Příměří mezi Magiky a vlkodlaky bylo křehké a s žádostí o menší pomoc jsem se rozhodl mu vyhovět. " Doktor nejsem, jsem praktikant, ale pomůžeme ti uvnitř " Odmrazil jsem čas v momentě kdy od sebe odcházeli, takže to lidem naokolo nepřišlo nijak divné " Dejte si od těchhle dveří odchod show skončila lidičky " Zařval jsem a ukazoval na Daniela ať jde směrem k nemocnici za mnou. Pokud mne sledoval, tak jsme došli za obvodním lékařem, který měl zrovna volno, pokud však zůstal venku, tak já byl na recepci a opět si tam povídal.

Moc se mi nelíbil ton, kterým se mnou mluvil, šlo poznat, že je to furt dítě no to v tomhle případě bylo fuk, svou povinnost jsem si splnil a hodlal to ohlásit i jeho rodičům, bežný postup pokuď je dítě v nemocnici a tuplem pokud to není člověk. "Jaké je tvoje jméno? No a co se vlastně mezi vámi tam venku stalo?" Doktor který mu šil ruku byl obyčejný člověk, tak jsem doufal, že není tak hloupej a nebude mi odpovídat přímou větou ve stylu TEN DEBILNÍ KOČKODLAK.

Jen jsem se pousmál a v hlavě si pomyslel, že je o trošku mladší než já a teenageři většinou dělají takovéhle blbosti, jen pár z nás byla asi vyjímka, ale to neznamená, že bych někdy nějakou blbost neudělal" Jasně Time už můžeš jít mělo by to být hotové " Potom jsem se na něj, ale podíval vážněji " Nezačínej si s něma moc, nechceme tu válku " Pošeptal jsem mu lehce do ucha a potom s rukama v kapsách vycházel z ordinace.